POZOR!                 Tento týden mají „naše noviny“ DVĚ STRANY !
Aktualizováno vždy o víkendu.
naše noviny
o veřejnosti od r. 1994 Internetový týdeník naše noviny str. 1 naše noviny str. 2
Kontakt na redakci
babocka@vram.cz
Internetový týdeník o kultuře
a společnosti od r. 1998 NOVINKA naše noviny str. 2

Rezidentní parkování bude od  příštího roku  také v  části Žabovřesk. Radní přidali do  harmonogramu další oblast

Jednu novou oblast se podařilo přidat do  harmonogramu pro rozšiřování oblastí placeného stání pro příští rok. Brněnští radní dnes odsouhlasili aktualizaci tohoto harmonogramu. Město tak vyslyšelo žádosti městské části a  ještě v  příštím roce  zařadí do  rezidentního parkování i  oblast 2-02, která je v  Žabovřeskách.

Harmonogram byl vypracovaný s  přihlédnutím k  aktuálnímu stavu parkování v  daných lokalitách, k  možnostem realizace dopravního značení, administrativním procesům nebo požadavkům městských částí.  „Po zpracování projektových dokumentací a  vyhodnocení časové i  administrativní náročnosti jsme zjistili, že  je v  našich silách přidat v  příštím roce  o  jednu oblast více. Nově se tedy v  roce  2020 přidá oblast 2-02 – Sirotkova,“  řekl  radní pro dopravu Petr Kratochvíl.

Oblast 2-02 je ohraničená přibližně ulicemi Mučednická, Zeleného, částečně ulicí Žabovřeská a  Minská a  Horova. Podle aktuálně schváleného harmonogramu by zde měla pravidla rezidentního parkování začít platit od  16.  listopadu 2020.

Už v  září rada schválila oblasti, které se v  příštím roce  zapojí do  rezidentního parkování. Celkem je jich i  se Sirotkovou dvanáct. V  červnu 2020 se přidají oblasti 1-09 (Křídlovická), 1-10 (Bezručova), 1-21 (Rybářská) a  1-15 (Dřevařská). V  červenci se systém rozšíří o  oblasti 3-01 (Staňkova) a  3-02 (Botanická). Od  září se zapojí i  1-06 (Špitálka), 1-07 (Trnitá), 1-16 (Žižkova) a  2-01 (Zborovská). Nakonec od  listopadu se změny budou týkat oblastí 3-03 (Chodská) a  už zmíněná 2-02 (Sirotkova). Nyní budou zahájeny další kroky k  zapojení zmíněných oblastí. Jedná se například o  vyhotovení projektových dokumentací, stanovení dopravního značení nebo příprava a  zahájení informační kampaně tak, aby se všichni obyvatelé dotčených částí Brna mohli včas na  nové podmínky připravit.

Klavíristka na vozíku může díky unikátnímu zařízení z  Mechatronické laboratoře VUT používat při hraní i pedály

Na začátku bylo velké přání Moniky Velackové hrát na klavír plnohodnotně s  použitím pedálů. Ty klavíristka upoutaná na invalidní vozík kvůli svému postižení používat nemohla. Díky na míru vyvinutému prototypu z  Mechatronické laboratoře Fakulty strojního inženýrství VUT teď Monika Velacková hraje bez omezení. Od nového roku se chce živit už jen hudbou.

Monika Velacková se narodila s rozštěpem páteře a poruchou míchy, od dětství je proto upoutaná na invalidní vozík. Zároveň se u ní už v dětství projevil velký talent pro hudbu. Začala hrát na klavír a později přidala i kytaru. Jenže kvůli svému postižení nemohla při hře na klavír používat pedály.

„Bez použití pedálů nemůžete vůbec prodloužit některé tóny. Třeba hudba období romantismu je přitom na používání pedálů postavená. Bez nich i při skvělé hře skladby působily prázdně. Vypomáhala jsem si různě, abych pedál nahradila – třeba delším přidržením spodních basových tónů, jindy mi pedál při vystoupení sešlapávali kamarádi-klavíristi,“ popsala Monika Velacková.

Absolventka konzervatoře hledala způsoby, jak nad svým omezením zvítězit. „Na internetu jsem zjistila, že existují tři klavíristi na vozíku na světě, kteří za pomoci speciálního zařízení mohou pedály ovládat. Oslovila jsem proto více technických univerzit s  prosbou o pomoc při vývoji takového zařízení a výzkumníci z  Mechatronické laboratoře Vysokého učení technického v  Brně mi vyšli vstříc,“ popsala klavíristka ze Slovenska.

Zařízení vzniklo díky multidisciplinárnímu oboru mechatronika

Prototyp zařízení, které reaguje na pohyb Moničiny hlavy, vznikal na Fakultě strojního inženýrství VUT půl roku. Při jeho vývoji výzkumníci těžili ze znalosti oboru mechatronika, který kombinuje znalosti mechaniky, elektrotechniky a programování.

„U digitálního piana je možné stisknutí pedálu nahradit - v  tomto případě dává pianu signál snímač, který má klavíristka umístěný na uchu. Jde o čidlo, které reaguje na pohyb hlavy podobně jako mobilní telefon, který při otočení překlopí zobrazení fotek. Pokud dojde k  náklonu hlavy, čidlo vyšle přes speciální zařízení do klavíru signál, že má dojít k prodloužení tónu. Není potřeba pedál fyzicky sešlápnout, vše zajistí elektronika,“ popsal princip fungování zařízení výzkumník z  Mechatronické laboratoře FSI VUT Michal Bastl.

Michal Bastl na projektu pracoval společně s  kolegou Michalem Matějáskem. Dvojice výzkumníků musela nejprve navrhnout elektroniku, poskládat dohromady jednotlivé komponenty a poté vyvinout software, resp. firmware, který zajišťuje, aby klavír zareagoval na kývnutí hlavou tak, jak klavíristka potřebuje. „Jde o prototyp vyrobený přímo na míru Monice Velackové. Zařízení a jeho citlivost jsme nastavovali během vývoje tak, aby to bylo hráčce příjemné. Kývnutí vypadá velmi podobně jako přikývnutí na „ano“,“ vysvětlil Michal Bastl.

Na vývoji a výrobě zařízení výzkumníci pracovali ve volném čase a náklady na nákup komponentů a výrobu hradila Mechatronická laboratoř FSI VUT. „O tom, zda do tohoto projektu jít nebo ne, jsme vůbec nemuseli přemýšlet. Pro nás to byla maličkost a Monice Velackové to umožnilo splnit její sen hrát na klavír naplno,“ uzavřel Michal Bastl.

Prototyp prošel úspěšným testováním a Monika o něm mluví v  superlativech. „Málokdo si asi umí představit, co pro mě tohle zařízení znamená. Po letech, kdy jsem používání pedálu znala především teoreticky, mohu jeho funkce zapojit i do svého hraní. Ale musím říct, že první měsíce byly poměrně těžké. Zkoordinovat ruce na klaviatuře a pohyby hlavy tak, abych takto nahradila pedály, bylo náročné. Svým způsobem jsem se učila hrát znovu od začátku,“ poznamenala devětadvacetiletá klavíristka.

Zatímco teď Monika Velacková pracuje v  administrativě a přivydělává si hudbou, od nového roku se bude muzice věnovat naplno jako učitelka klavíru. A věří, že se svojí kapelou bude mít příležitost doma na Slovensku i koncertovat.

Insignie a  archiválie brněnských univerzit. Akademické klenoty po  téměř dvaceti letech znovu k  vidění na  jednom místě!

Mimořádná, pouze týdenní, výstava rektorských a  děkanských insignií a  univerzitních archiválií i  s  originály exponátů zahajuje 16.  listopadu v  Moravském zemském muzeu v  Brně. Návštěvníci uvidí majestátné taláry, žezla a  řetězy rektorů a  děkanů i  další symboly a  dokumenty jedné státní a  pěti veřejných vysokých škol se sídlem v  Brně:

Vysoké učení technické v  Brně (rok  založení 1899)
Veterinární a  farmaceutická univerzita Brno (1918)
Masarykova univerzita (1919)
Mendelova univerzita v  Brně (1919)
Janáčkova akademie múzických umění v  Brně (1947)
Univerzita obrany v  Brně (1951)

Celkem bude k  vidění 37  vitrín s  taláry a  insigniemi rektorů a  děkanů brněnských univerzit.

Výstava bude doplněna primátorským a  hejtmanským slavnostním řetězem i  dalšími symboly a  historickými dokumenty města Brna a  Jihomoravského kraje.

„Jsem velmi ráda, že  se výstava podařila uspořádat po  devatenácti letech právě v  letošním roce, kdy slavíme 30  let svobody a  připomínáme si také 80.  výročí od  uzavření českých vysokých škol v  roce  1939. Je symbolické, že  budou univerzity znovu pohromadě,“  uvedla k  výstavě  brněnská primátorka Markéta Vaňková.  „Osobně usiluji o  to, aby mohli Brňané a  návštěvníci našeho města obdivovat unikátní akademické klenoty častěji. Aby výstava univerzitních insignií dostala pravidelný režim, například každých pět let, protože Brno je významným univerzitním městem a  středoevropským vzdělávacím centrem,“  dodala k  možné budoucnosti výstavy insignií a  archiválií  primátorka města Brna Markéta Vaňková.

Vstupní část expozice bude symbolicky věnována událostem 17.  listopadu – 30.  výročí sametové revoluce (1989) a  výročí 80  let od  uzavření českých vysokých škol v  době protektorátu (1939).

Unikátní výstava navazuje na  krátkodobé prezentační expozice v  letech 1994, 1999 a  v  roce  2000, kdy byly insignie brněnských vysokých škol naposledy takto společně k  vidění v  rámci projektu Brno – univerzitní město.

Hlavními partnery a  garanty jsou statutární město Brno, Jihomoravský kraj a  brněnské univerzity. Výstava se koná za  finanční podpory statutárního města Brna a  Jihomoravského kraje s  přispěním komerčních subjektů. Projekt realizují reklamní společnost SNIP & CO – iniciátor a  hlavní producent dosavadních výstav a  Moravské zemské muzeum – odborný garant a  koproducent. Významně se zapojilo všech šest univerzit a  další instituce – mezi jinými Technické muzeum v  Brně a  Muzeum města Brna.

O VÝZNAMU INSIGNIÍ PRO UNIVERZITY

Již od  středověku jsou insignie výsostným znakem univerzit. Zpočátku odrážely mimořádné postavení univerzit ve  středověké společnosti, v  novověku jsou symbolem důstojnosti a  práv univerzity a  jejich funkce je především reprezentativní.

K univerzitním insigniím patří především žezla a  řetězy, které spolu s  taláry slouží k  označení akademických hodnostářů. Insignie se používají při promocích, inauguracích rektorů, udělování čestných doktorátů a  dalších vysokoškolských slavnostních shromážděních, i  k  prezentování vysoké školy na  veřejnosti.

Tradičním způsobem, jímž vysoká škola získávala svou základní insignii, bylo její věnování zakladatelem univerzity či  jinou významnou osobností.

Organizátoři Moravské zemské muzeum a  SNIP & CO doporučují spojit návštěvu volně přístupné výstavy insignií (v  přízemí a  1.  patře Dietrichsteinského paláce) se zhlédnutím stálé expozice „Morava ve  20.  století“ (ve  3.  patře). Expozice volně doplňuje události související s  historií univerzitního školství města Brna a  Jihomoravského kraje v  minulém století. Vstupenky je nutné zakoupit v  pokladně muzea.

WEBOVÉ STRÁNKY A  PROFILY NA  SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH

WWW www.brnouniverzitni.cz
FACEBOOK @brnouniverzitni
INSTAGRAM @brnouniverzitni

Riviéra vyhrála architektonickou cenu IOC IAKS AWARD 2019

Koupaliště Riviéra v  Brně získalo architektonickou cenu v  nejvyšší kategorii GOLD 2019, kterou vyhlašuje Mezinárodní asociace sportovních a  volnočasových zařízení (IAKS) společně s  Mezinárodním olympijským výborem (IOC).

Do mezinárodní soutěže byla stavba nerezových bazénů na  Koupališti Riviéra přihlášena v  březnu 2019 a  cenu si zástupci společnosti STAREZ–SPORT,  a.  s., převzali dne 5.  11.  2019.

„Koupaliště Riviéra je unikátní projekt, který vytvořil umělou říční krajinu podél řeky Svratky, aniž by byla s  řekou jakkoliv spojena. Navozuje dojem zajímavého prostředí venkovního koupaliště, které v  krajině působí přirozeně, jako by tam bylo od  nepaměti. Tento prostor umožňuje velké množství sportovních a  volnočasových aktivit pro celou rodinu,“  komentuje  první náměstek primátorky města Brna Petr Hladík.

Koupaliště Riviéra prošlo výraznou obměnou v  letech 2017 a  2018.  „K rozsáhlé rekonstrukci jsme museli přistoupit z  důvodu masivního úniku vody z  původních bazénů. Denně se kvůli tomu ztratilo až  dvě stě kubíků vody a  její doplňování stálo statisíce korun. Původní betonovou dlažbu proto nahradily vany z  nerezu, kterého bylo použito až  sedm tisíc metrů čtverečních,“  popsal  generální ředitel městské společnosti STAREZ–SPORT Martin Mikš.

Bazény jsou nyní z  nerezové oceli, jejich okolí je vybetonováno, přes bazény vedou dva mosty ze  dřeva. Projekt nových bazénů na  Riviéře tvořila společnost CENTROPROJEKT GROUP,  a.  s., dle návrhu A77 architektonického ateliéru Brno. Koupaliště prošlo výraznou obměnou, přibyl tu osmimetrový tobogán, patnáct metrů dlouhá skluzavka, lavice a  lehátka s  provzdušněním nebo lanový most s  plujícími lekníny, pro děti vodní děla, chrliče, hřiby, kbelíkový strom či  fontánky. Rekonstrukce vyšla na  bezmála 220  milionů korun.

„Nová Riviéra patří k  největším investicím do  sportovní infrastruktury posledních let a  jsem ráda, že  se dočkala ocenění i  ve  světovém měřítku. Je to pro nás povzbuzení v  dalším plánování sportovních areálů v  Brně, aktuálně hlavně multifunkční haly na  výstavišti,“  uzavřela  primátorka města Brna Markéta Vaňková.

Program IOC IAKS Exemplary Awards sdružuje nejinovativnější, nejkreativnější a  nejvíce funkční zařízení z  celého světa. V  letošním roce  byly vybrány vítězné projekty ze  14  zemí po  celém světě. Porota předala ocenění IOC IAKS 2019 sedmi zařízením ve  zlaté kategorii, šesti zařízením ve  stříbrné kategorii a  sedmi v  bronzové.

Letos soutěžilo 98  projektů ze  všech kontinentů, účastnily se například Malajsie, Mexiko, Namibie, Tchaj-wan, Katar, Austrálie a  Spojené státy americké. Letošní vítězové reprezentují řadu významných mezinárodních sportovních akcí např.  v  Austrálii a  USA, ale i  lokálně dostupnou tobogánovou strukturu s  rozhlednou v  Kanadě.

Brno se majetkoprávně vypořádá s  Masarykovou univerzitou

Zastupitelé dnes schválili návrh směny pozemků vlastněných Masarykovou univerzitou a  zastavěných místními komunikacemi ve  vlastnictví statutárního města Brna, dále také návrh kupní smlouvy na  pozemky, které jsou dotčeny nevyřešenými restitučními nároky. Město Brno také od  univerzity odkoupí vybavenou observatoř na  Kraví hoře.

Masarykova univerzita letos v  lednu odstoupila od  záměru nabytí areálu na  Žerotínově náměstí 6, tzv. Bílého domu. Její zájem o  směnu zbývajících pozemků ve  vlastnictví města Brna, situovaných pod stavbami Masarykovy univerzity, za  pozemky v  k.ú. Bohunice a  v  k.ú. Starý Lískovec ve  vlastnictví Masarykovy univerzity, zastavěné místními komunikacemi ve  vlastnictví statutárního města Brna v  rámci Univerzitního kampusu Bohunice nadále trvá. Do  připravované směny tak budou namísto areálu na  Žerotínově náměstí zahrnuty pozemky v  Bohunicích a  Pisárkách ležící v  zahrádkářské oblasti. Kromě těchto se jedná například o  pozemky na  náměstí Míru 4  (vysokoškolské koleje), pozemek u  Rektorátu MU, dále v  Kampusu MU či  u  Právnické fakulty MU. Za  tuto směnu doplatí Masarykova univerzita téměř 14  milionů korun.

Dalších pozemků ve  vlastnictví Masarykovy univerzity v  k. ú. Bohunice, které jsou zastavěny místními komunikacemi, se dotkne schválená budoucí kupní smlouva. Tyto pozemky nyní nemohou být směněny, neboť u  nich dosud nejsou dosud pravomocně ukončena řízení o  restitučních nárocích.   Kupní cena za  tyto pozemky je sjednána ve  výši 800  korun za  metr čtverečný.

Zastupitelé také souhlasili s  odkupem observatoře na  Kraví hoře, a  to včetně technologie. Stavba z  roku  1954 je součástí Hvězdárny a  planetária Brno, která disponuje dalekohledem typu NEWTON (instalován v  r.  1999, v  r.  2013 došlo k  technickému zhodnocení) včetně řídícího systému, vědeckou kamerou MI G4-16000 (pořízena v  r.  2013), korektorem pole ASA 3" 0,95x WYNNIE (pořízen v  r.  2013) a  meteorologickou stanicí (pořízena v  r.  2013). Kupní cena observatoře včetně vybavení je 4,27 milionů korun.

"Observatoř bude sloužit i  nadále k  astronomickým účelům, a  to jak k  výukovým projektům vedeným pracovníky Hvězdárny a  planetária Brno, tak k  odborným aktivitám například pozorování noční oblohy tamní astronomickou technikou,“ doplnil  radní pro oblast majetku Róbert Čuma.

Chirurgové FN Brno operovali štítnou žlázu přes dutinu ústní. Ojedinělá a první operace v  ČR

V  České republice první operace štítné žlázy cestou dutiny ústní provedli lékaři Chirurgické kliniky FN Brno a LF MU na konci října. Jednalo se o specializovaný výkon, v  České republice zatím ojedinělý. Operace proběhla uspokojivě a nyní se odehrává rekonvalescence. Základní rozdíl od klasické konvenční operace štítnice a příštítných tělísek spočívá v  tom, že se nedělá řez na krku, ale z vnitřní strany dolního rtu. Díky zvětšení a přiblížení kamerou je operační oblast přehlednější. Pro pacienta, který je v  celkové narkóze, je výhoda kosmetická, neboť mu nezůstane na krku jizva. Navíc udávají i menší bolestivost. K operaci se využívají přístroje a nástroje totožné jako u laparoskopických operací.

Operaci provedl tým lékařů pod vedením operatérky MUDr. Marcely Linhartové, Ph.D., z  Chirurgické kliniky FN Brno a LF MU, kterou vede přednosta prof. MUDr. Zdeněk Kala, CSc.

Postup operace

Po odtažení dolního rtu provedou chirurgové tři řezy, kterými zavedou operační tubusy. Těmito kanály pak po vrstvách přes páskové svaly za pomoci endoskopických nástrojů otevřou prostor, kde je uložena štítná žláza a příštítná tělíska. Dále postupují stejně jako u konvenční metody.

Pacienti by neměli být již po operaci na krku, po ozáření krční oblasti. Zvětšená ohraničená  štítnice by neměla být větší jak 25 – 30 ml pro jeden lalok. Pokud je sonografické podezření na nádor, mělo by se jednat o dobře diferencovaný nález a uzel do 1cm s  maximálně 1 uzlinou.

Rekonvalescence

Rekonvalescence po těchto operacích jsou podobné jako u pacientů po klasické operaci, průměrně 14 dní s  hospitalizací od čtyř do pěti dní. Otok v  dolních partiích obličeje a krku velmi rychle odeznívá. Většinou ale rekondice trvající  tři až čtyři týdny kvůli nastavení hormonální substituční léčby a stabilní hladině hormonů.

Poprvé v  ČR díky certifikaci lékařů CHK

MUDr. Marcela Linhartová, Ph.D., absolvovala workshop ve Vídni k  certifikaci pro provádění v  ČR. Tím dochází k  rozvoji miniinvazívních metod a obohacení portfolia endokrinních operací o další chirurgický přístup. Při této operaci lze využít i monitorace sledovaných zvratných nervů a fluorescenční kameru s  aplikací indocyaninové zeleně, přičemž tato technika je také ojedinělá v  ČR.

Metoda využívá základní technologie, tedy odstranění štítné žlázy nebo patologického příštítného tělíska, kdy se musí pečlivě vypreparovat vyživující cévní svazky, tyto se přeruší a dále ozřejmit zvratné nervy a zdravá příštítná tělíska. Přístup však je z  oblasti dolní čelisti před zuby, kdy se dostáváme podkožím až k  jugulární (klíční) jamce a provede se disekce celého tohoto krčního prostoru.  Využívá se insuflace CO2 do tlaku 8torrů, aby se vytvořil prostor k  přehlédnutí celého operačního pole. Preparace probíhá pomocí endoskopických nástrojů za velmi dobrého přiblížení kamerou. Tento typ výkonu je vyhrazen pro léze do 30 ml objemu pro jeden lalok. Větší strumy nebo příštítná tělíska by už vyžadovaly větší řezy, a tudíž by se nejednalo o miinvazívní přístup. Je však možné provést i pomocný vstup a tudy větší preparát vytáhnout.

Miniinvazívní operace štítné žlázy se provádějí díky endoskopickým přístrojům již několik dlouhých let. Již v  roce 1996 byly provedeny první endoskopické operace štítnice a příštítných tělísek. Důraz je kladen na zlepšení chirurgické preparace v  oblasti krku díky přiblížení endoskopickou kamerou i ze vzdálenějšího přístupu a dále na minimalizaci chirurgické jizvy na krku, která stále zůstává pro některé pacienty problémem. Obecně existují dva endoskopické přístupy. Cervikální- MIVAT, MIVAP /minimální invazívní videoasistovaná tyroidektomie a paratyreoidektomie/ - ty se na Chirurgické klinice provádějí  cca od roku 2010; a mimocervikální přístupy- transaxilární a paraareolární (z podpaží a oblasti prsu), které se provádějí zejména v  asijských oblastech.

Cca od roku 2015 je nejnovější metodou transorální endoskopická tyroidektomie. Ty se provádějí ve specializovaných centrech prakticky po celém světě.

MUDr. Marek Kučera: Zachraňujeme ty nejzranitelnější děti

Miminka v  inkubátorech napojená na  sondy a  monitory, zatažená okna, teplo a  ticho. Takto by se dalo zjednodušeně popsat pracovní prostředí doktora Marka Kučery, tedy novorozenecká JIP. Nedonošeným dětem na  Neonatologickém oddělení FN Brno se věnuje již více jak 20 let a  říká, že za  tuto dobu se jeho obor nesmírně proměnil – v  poslední době zejména  díky uplatňování zásad vývojové péče a  snaze o  umožnění co největšího kontaktu dítěte s  rodiči  i  díky pokroku v  přístrojovém vybavení.

Z  názvu perinatologie vyplývá, že slučuje více odborností – konkrétně ten nejkvalifikovanější personál gynekologů, porodníků a  neonatologů. Objektem zájmu není pouze novorozenec, ale již plod a  těhotná matka. Každý nový případ společně konzultujeme a  snažíme se vybrat nejlepší řešení a  postup. Centralizace péče o  riziková těhotenství velmi výrazně ovlivňuje prognózu předčasně narozených dětí. Z  pohledu neonatologa je nejdůležitější, že nedílnou součástí perinatologického centra je Jednotka intenzivní a  resuscitační péče o  novorozence (JIRPN), která je schopna poskytnout péči  i  extrémně nedonošeným dětem.

Srdcem našeho pracoviště na  Obilním trhu je právě již zmíněná novorozenecká JIP. Na  pracovišti FN v  Bohunicích se nachází úsek fyziologických novorozenců a  intermediární oddělení. Primárně se snažíme o  to, aby se dítě narodilo na  pracovišti, kde bude dále hospitalizováno a  při  tom upřednostňujeme tzv. „transport in utero“, tedy v  děloze matky. Pomyslná hranice je 31. týden těhotenství. Hospitalizaci dětí narozených před  tímto termínem směřujeme na  Obilní trh.

Zásadní je zejména  délka hospitalizace, kterou má donošený novorozenec nepoměrně kratší, průměrně 3 dny. U  předčasně narozeného novorozence závisí délka hospitalizace na  stupni nedonošenosti. V  kategorii nejvíce nedonošených se můžeme řádově dostat až na  několik měsíců. Další podstatný rozdíl je v  organizaci a  nárocích na  péči. Donošené dítě po  spontánním porodu není většinou během pobytu v  nemocnici vůbec separováno od  matky. Začíná na  boxu porodního sálu, kde probíhá první přiložení k  prsu a  do  konce hospitalizace je pak na  oddělení rooming-in společně s  matkou. Péče o  nedonošené dítě je závislá na  tom, do  jaké míry potřebuje intervence zdravotnického personálu. Těžce nedonošené děti začínají na  jednotce intenzivní a  resuscitační péče.

Kapacita novorozenecké JIP je 10 lůžek – inkubátorů. Samotné místo má své zázemí, ať už ve formě přístrojové, dechové či  infuzní podpory a  monitoringu životních funkcí. K  péči  o  nedonošené novorozence potřebujeme sofistikovanou přístrojovou techniku i  zkušenost a  souhru personálu.

Právě zde se nejvíce snažíme uplatňovat prvky vývojové péče, tedy imitovat co nejvíce přirozené prostředí. Děti jsou uloženy do  speciálních pelíšků, inkubátor udržuje konstantní teplotu (přes 30 °C) a  potřebnou vlhkost, dále minimalizujeme rušivý vliv okolí – například světla, hluku. Při  všech činnostech spojených s  diagnostikou a  všech intervencích se pokud možno přizpůsobujeme potřebám dítěte s  respektováním jeho biorytmů. A  samozřejmě umožňujeme co největší kontakt s  rodiči.

Maminky zde nemají možnost mít své lůžko přímo u  inkubátoru, takže kontakt s  novorozencem je řešen formou návštěv. Maminka buď dochází z  poporodního oddělení, nebo  z  hostinského pokoje, na  kterém zůstává po  svém propuštění jako průvodce hospitalizovaného dítěte.

K  dítěti přichází dle  svých možností s  ohledem na  potřeby dítěte. Návštěvní hodiny jsou téměř neomezené. Každá maminka zde má své zázemí s  vlastní odsávačkou mateřského mléka, kterým je dítě krmeno. I  pouhá přítomnost maminky, kdy si s  miminkem povídá přes stěnu inkubátoru, má pro  dítě velký profit. Maminky jsou zároveň sestrami postupně edukovány v  kontaktu i  péči  o  své nedonošené miminko. Pokud to zdravotní stav dítěte dovolí, umožňujeme i  tzv. klokánkování  (pozn. red. forma kontaktu s  maminkou přikládáním na  její tělo).

Spolupráce s  rodiči  je v  našem oboru velice důležitá a  tím, že se snažíme naplňovat koncept vývojové péče delší dobu, jsme již na  jejich přítomnost u  dítěte zvyklí. V  tomto směru neonatologie zaznamenala obrovský pokrok. Před  20 lety byly umožňovány návštěvy pouze na  krátkou dobu a  spíše z  dálky. Nyní je rodič skutečným partnerem celého týmu, což na  nás  samozřejmě klade i  další nároky.

Na  Gynekologicko-porodnické klinice FN  Brno ročně přijde na  svět přes 6  000 dětí, z  toho zhruba 10 % je předčasně narozených. Nedonošenost můžeme rozdělit podle  gestačního stáří nebo  porodní hmotnosti. S  porodní hmotností pod  2  500 g se jedná o  novorozence s  nízkou porodní hmotností, pod  1  500 g jde o  novorozence s  velmi nízkou porodní hmotností a  pod  1  000 g s  extrémně nízkou porodní hmotností, těch ošetříme zhruba 50 za  rok. Podle  gestačního stáří se nedonošenost týká dětí, které jsou narozeny před  ukončeným 37. týdnem těhotenství, těžce nebo  velmi nedonošení jsou narozeni před  32. týdnem těhotenství a  extrémně nedonošení před  28. týdnem těhotenství.  

To, že se podaří zachránit dítě s  porodní hmotností pod  500 g, již není zcela raritní. Krom nezralosti ale může hmotnost ovlivnit i  kombinace s  hypotrofií. U  nás  bylo nejmenší dítě s  porodní hmotností asi 400 gramů. Je třeba si uvědomit, že v  této kategorii může být limitem péče nejen nezralost dítěte, ale i  velikost pomůcek a  technické možnosti přístrojů.

Ano, máte pravdu, a  nejde jen o  permanentní stres při  poskytování co nejlepší péče během hospitalizace na  JIP, ale také o  velmi náročnou komunikaci s  rodiči  a  naše spoluprožívání období dlouho nejisté prognózy jejich potomka.

Děti přijímané na  JIP vyžadují některou z  forem intenzivně resuscitační péče.   Ze  začátku nám jde o  kardiorespirační stabilizaci. Zahájení probíhá již na  porodním sále, kdy se dítěti poskytne adekvátní dechová podpora a  následně je transportováno v  termoneutrálním prostředí v  inkubátoru na  naše oddělení. Udržení teploty nedonošeného dítěte patří mezi  velmi důležité faktory, které ovlivňují jeho další prognózu. Co se týká vlastní péče, kromě ventilační a  oběhové podpory je nutné zajistit žilní přístup k  aplikaci léků a  parenterální výživy, životní a  tělesné funkce jsou permanentně monitorované. Často bohužel nastávají komplikace, které musíme následně řešit.

Krom dechových potíží způsobených nedostatkem surfaktantu – respirační distress syndrom – to může být jakákoliv forma novorozenecké infekce, dále bronchopulmonální dysplazie, persistující arteriální duktus nebo  často fatální nekrotizující kolitida a  celá řada dalších.

Některé děti se narodí s  vrozenou vadou – srdeční, gastrointestinální, urogenitální, nebo  s  obličejovou rozštěpovou vadou. Tyto diagnózy často vyžadují operativní řešení, při  kterém spolupracujeme s  kolegy z  Dětské nemocnice FN Brno, kam jsou pacienti k  zákrokům transportováni.

Zde záleží na  více faktorech – zejména  na  stupni nedonošenosti, zda se nevyskytly nějaké přidružené komplikace v  průběhu těhotenství, porodu nebo  hospitalizace. Naprostou většinu těchto dětí se daří zachránit. Našim hlavním cílem je spokojená rodina se zdravým dítětem.

O  překladu dítěte uvažujeme po  kardiopulmonální stabilizaci, adaptaci a  vyhodnocení veškerých rizik. Překážkou  přeložení novorozence není ani potřeba neinvazivní dechové podpory či  dosažení určité hmotnosti.

Významná část oddělení je koncipována  formou rooming-in, tedy pokojů, kde jsou společně s  nedonošenými novorozenci ubytované i  jejich matky až do  propuštění dítěte do  domácí péče, což je někdy i  několik měsíců. Celková kapacita všech intermediárních oddělení na  obou pracovištích je přes 50 míst.   

Ano, potřeba odborné lékařské péče propuštěním nekončí. Psychomotorický vývoj dítěte je dále sledován v  naší neonatologické ambulanci, kde nezralostní následky a  potíže komplexně řeší neonatolog ve spolupráci s  neurologem, psychologem, logopedem a  fyzioterapeuty. Sledování extrémně nezralých probíhá asi do  dvou let věku.

Velkou satisfakcí pro  nás  neonatology je setkání s  dětmi, které za  námi přijdou s  rodiči  na  návštěvu. Děti nám často zazpívají nebo  přednesou básničku, čímž nám mnohdy vženou slzy do  očí. A  potvrdí, že naše práce není marná.