POZOR!                 Tento týden mají „naše noviny“ DVĚ STRANY !
Aktualizováno vždy o víkendu.
naše noviny
o veřejnosti od r. 1994 Internetový týdeník naše noviny str. 1 naše noviny str. 2
Kontakt na redakci
babocka@vram.cz
Internetový týdeník o kultuře
a společnosti od r. 1998 naše noviny str. 1

Na ústředním hřbitově pomáhá nový bagr

Na Ústředním hřbitově Brno je od  čtvrtka 4.  července 2019 ve  zkušebním provozu nový bagr typu BOKI 2552. Výrazně usnadní a  zrychlí práci při kopání hrobů. Ty se ještě stále většinou hloubí ručně. Tento typ bagru provozuje Správa hřbitovů města Brna jako první v  České republice.  

„Pro nákup bagru jsme se inspirovali v  zahraničí. V  Německu, Francii nebo v  Rakousku je již běžné využívat mechaniku při kopání hrobů. Například ve  Vídni k  tomu slouží 15  strojů stejných jako v  Brně. Momentálně zaškolujeme personál pro práci v  novém bagru. Do  budoucna pak zvážíme jeho využití i  na  menších hřbitovech v  Brně,“  uvedla  ředitelka Správy hřbitovů města Brna Alena Říhová.  

Nový hřbitovní bagr stál 2,36 milionu korun. Jeho hlavním plusem je zvýšení efektivity práce. Vykopání hrobu provede bez fyzické námahy i  za  15  minut. Pracovníci Správy hřbitovů města Brna jej mohou na  vleku převážet i  na  jiné hřbitovy, kde bude jeho využití možné.

Technické muzeum v  Brně připomíná padesáté výročí prvního letu člověka na Měsíc.

Šestnáctého července 1969 zaburácely v  Kennedyho kosmickém středisku na Floridě motory rakety Saturn V, která vynesla do vesmíru loď Apollo 11. Její posádka jako první v  historii přistála na Měsíci a navždy tak změnila svět, ve kterém žijeme.

Padesáté výročí prvního letu člověka na Měsíc připomíná Technické muzeum v  Brně výstavou „Tenkrát na Měsíci“. V rámci doprovodného programu k  výstavě se uskuteční přednáška s  názvem Dobytí Měsíce garanta výstavy a předního českého odborníka na kosmonautiku Tomáše Přibyla. Uskuteční se v  muzeu (Purkyňova 105) přesně v  den padesátého výročí startu Apolla 11, tedy v  úterý 16. července od 17.00 h. Na přednášku je vstup zdarma.

Přednáška „Dobytí Měsíce“ se bude věnovat právě historické misi Apollo 11 a posluchači se mimo jiné dozví odpovědi na otázky jako: Co rozhodlo o tom, kdo se stane prvním člověkem na Měsíci? Jak to bylo s  opakovaným poplachem, který vyvolal řídicí počítač během závěrečné fáze přistání? Proč existuje jediná fotografie Neila Armstronga na Měsíci? A co on osobně považoval za nejnebezpečnější část letu? Co byla první věc, kterou astronauti umístili na Měsíc? (Nápověda: nebyl to žádný přístroj, ani vlajka…)

Při příležitosti padesátého výročí přistání člověka na Měsíci také Technické muzeum v  Brně vydalo sérii tří pamětních medailí. Dvě jsou běžně v  prodeji (na pokladně muzea), třetí je unikátní. Zájemci ji mohou získat při speciálních příležitostech a právě přednáška „Dobytí Měsíce“ je jednou z  těchto speciálních příležitostí – tedy každý účastník přednášky obdrží tuto unikátní medaili.

„V  úterý 16. července – padesát let po startu Apolla 11 – se uskuteční také částečné zatmění Měsíce. Zemský stín se na měsíčním disku objeví ve 22.02 h, ve 23.31 nastane střed zatmění, kdy ve stínu bude 65,3 procent měsíčního disku.  A přesně hodinu po půlnoci opustí zemský stín Měsíc,“ upozorňuje dále Tomáš Přibyl.

Zajímavosti o letu Apollo 11:

Posádku tvořili Neil Armstrong, Michael Collins a Edwin Aldrin s  tím, že na Měsíci přistáli Armstrong a Aldrin. Aldrin měl přezdívku „Buzz“, přičemž ji v  roce 1977 přijal za své oficiální jméno.

Všechny lunární výpravy startovaly z ostrova Merritt, nikoliv z mysu Canaveral. Ostrov leží v bezprostředním sousedství mysu Canaveral a Kennedyho vesmírné středisko na ostrově Merritt jeho služby využívalo (např. sledovací a komunikační stanice). Často se o „Mysu“ jako o místě startu mluví/píše.

Když v  roce 1962 podával Neil Armstrong přihlášku do oddílu astronautů NASA, zmeškal o týden uzávěrku. Přijímací komise nad tím pro jeho kvality mávla rukou. Kdyby se striktně držela pravidel, prvním člověkem na Měsíci by se nikdy nestal.

Grafton: Konvenční přijímací pohovor nefunguje

Konvenční pracovní pohovory jsou na odhadnutí kvalit kandidátů nedostatečnou metodou. Uchazeči používají natrénované odpovědi a  personalisté mají sklon vybírat adepty, kteří na ně udělají dojem, namísto těch, co mají reálně největší celkový potenciál. Dle expertů z personální  agentury Grafton Recruitment by se měli pracovníci náboru více zaměřit na měkké dovednosti uchazečů anebo si vyzkoušet jejich schopnosti přímo v  praxi.

Ačkoliv se mohou tradiční pohovory jevit jako překonané a  nezáživné, jsou v  náboru stále hojně využívány a  personalisté je často považují za účinné. Strukturovaný rozhovor využívá dle nedávného průzkumu 74 % personalistů a  88 % ho vnímá jako přínosný. Odborníci však zároveň stále častěji poukazují na limity standardních pohovorů. „Atraktívní a  charismatičtí uchazeči nemusí být vždy ti schopnější. I  přesto se však  v náboru tendence posuzovat kandidáty tímto způsobem vyskytuje,“ vysvětluje Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment, a dodává: „Tradiční výběrové řízení totiž přináší jen omezený obraz o měkkých dovednostech, které představují stále důležitější složku profesního působení. I proto rostoucí počet personalistů uznává, že klasický pohovor může vést k  mylnému úsudku o  komplexních schopnostech kandidáta.“

Měkké dovednosti, neboli soft skills, se proto v  přijímacích pohovorech postupně dostávají do popředí a  jejich význam při hodnocení uchazeče i důležitost v samotném pracovním procesu stále rostou, a to především v nevýrobní sféře. Tyto dovednosti však na rozdíl od řidičského průkazu, svářečské licence či osvědčení o znalosti jazyka nelze snadno zdokumentovat. „Jsou to schopnosti, které nemůžeme exaktně změřit, jednoduše prokázat a jasně kategorizovat odpověďmi ´ano – ne´. Vyplývají z  charakteru i  povahy kandidáta a  z vlivů okolí a  projevují se v  dané situaci. Ve  zkratce je to spektrum reakcí na různé podněty,“ vysvětluje Jitka Součková.

Pracovní pohovor v lunaparku

Modelovým případem na otestování soft skills může být například pracovní pohovor při snídani v  restauraci, přičemž tajně spolupracující číšník dostane instrukce splést objednávku. Obrázek o měkkých dovednostech nabídne například i svérázný zážitek z  lunaparkového ruského kola nebo zkušební jízda automobilem pro uchazeče o  práci v  automobilce. Mimořádné okolnosti totiž odhalí, jak si uchazeči dokáží poradit s  výzvami každodenního života a  zároveň čelit čemukoli nečekanému. Manažeři by se k  takovým poznatkům sotva dostali v běžné konferenční místnosti. Zájemci se navíc mimo kancelářské prostředí snáze uvolní a  projeví svou přirozenost.

„Prověrky soft skills se vlastně dělaly už před desítkami let, jen se jim tak ještě neříkalo. Traduje se, že když Tomáš Baťa hodlal někoho povýšit, pozval onoho zaměstnance na oběd a  podle toho, jak se ten člověk choval při jídle, padlo rozhodnutí. Dokonce se konkrétně zachovalo, že pokud si daná osoba osolila pokrm ještě před ochutnáním, Baťa jí vyšší post nedal,“ podotýká Jitka Součková.

Moderní nástroje personalistů

Kromě otestování měkkých dovedností kandidátů experti doporučují i celou řadu dalších nových metod. Například zmíněný průzkum přinesl pět doporučených nových forem pracovních pohovorů a zároveň jejich oblibu mezi personalisty:

1. Posouzení soft skills – 59 %

2. Konkurz s praktickým předvedením schopností – 54 %

3. Setkání na neutrální půdě – 53 %

4. Zkouška ve virtuální realitě – 28 %

5. Video-interview – 18 %

Hlavními benefity vyplývajícími z  těchto novinek jsou dle průzkumu například realističtější obraz o  osobnostech kandidátů (souhlasilo 69 % dotázaných respondentů) nebo možnost uchazečů vyzkoušet si práci přímo v  praxi (59 %). Mezi další výhody pak patří méně chybných závěrečných hodnocení jako při obvyklých pohovorech (47 %) a užší prostor pro jakoukoliv kamufláž či předstírání ze strany uchazečů (26 %).

Kurzy angličtiny

Do  pátku přijímáme  přihlášky  do  kurzu od  15. 7. Děti  od  10  let se  mohou zúčastnit 2. turnusu od  28. 7. a  ze  sprnových  termínů jsou volná místa ve  4. turnusu od  11. do  17. 8. Na  všechny tyto turnusy můžete získat last minute slevu 200  Kč, když v  přihlášce zadáte  slevový kód LASTMINUTE.


V  Zoo Brno funguje veřejný gril

Další novou službu mohou od léta využít návštěvníci brněnské zoo. V  horní části areálu je k  dispozici ve zkušebním provozu veřejný gril.

Milovníci dobrého jídla ho najdou hned za pódiem, kousek před vstupem do Africké vesnice. Obsluha je velmi jednoduchá, jen je nutné si gril předem zamluvit. To je možné udělat prostřednictvím webu  www.verejne-grilovani.cz, kde je také přehled obsazenosti a volných termínů.

Vše je možné udělat pohodlně z  domova, případně v  Zoo Brno s  použitím bezplatné wifi sítě. Cena rezervace je 50 korun za hodinu. Všechny podrobnosti k  obsluze si lze přečíst přímo u grilu. Dobrou zprávou je, že to není nic složitého a velmi snadno to zvládne prakticky každý.

Stačí si tak donést vlastní dobroty a pustit se do přípravy pochoutek. Nářadí si zájemci mohou přinést buď vlastní, nebo si za 200 korun zapůjčit u obsluhy občerstvení v  Africké vesnici. Jen musíme upozornit, že grilovat je dovolenou pouze osobám starším 18 let, mladším jen pod jejich dohledem.

A protože je léto v  plném proudu a na Mniší hoře je odpočinek na několika místech více než žádoucí, připravili jsme ještě jednu novinku. U Exotária, Tropického království a v  Beringii slouží k  oddechu zbrusu nové slunečníky, a především polohovatelná lehátka.

Za kovářským a kolářským řemeslem do Těšan na památku TMB

Dnes již málo běžným řemeslům – kovářství a kolářství věnuje Technické muzeum v  Brně sobotu 13. července. Po roce se do kovárny v  Těšanech opět vrací akce s  názvem Kovářská a kolářská sobota. Od 10.00 do 17.00 se budou moci návštěvníci nejen seznámit s  tím, co obě řemesla obnášejí, ale také si vyzkoušet svou zručnost.

„Kováři zapálí oheň v  autentické unikátní dvouohnišťové výhni a předvedou, jak se v  Těšanech dříve pracovalo,“ říká Vladimír Štork z  TMB.  Těšanská kovárna patří mezi šest mimobrněnských památek muzea. Byla součástí vrchnostenského dvora již ve středověku. Její současná podoba pochází z  roku 1700. Těžištěm expozice je kovářská dílna v  podobě z  19. století s  původním vybavením: výhní se širokým otevřeným komínem, měchy, kovadlinou, kovářským ponkem a nářadím.  „Po celý den budou moci návštěvníci obdivovat také ukázky kolářské práce v  podání rodiny Uherkovy z  Vysočiny a Adama Floriána ze Slavkova,“ přibližuje akci Vladimír Štork. „Pan Aleš Uherka je držitelem titulu  Nositel tradice lidových řemesel v  oboru tradiční kolářství.“ V  těšanské památce na expozici kovářskou navazuje expozice kolářské dílny z  prezentací výroby kola, vybavením a nástroji. Akce je určena zejména rodinám s  dětmi, ale i dospělí návštěvníci si přijdou na své. Budou moci sledovat mistry obojího řemesla při práci a zejména děti si budou moci vyzkoušet práci pod jejich vedením.

„Návštěvníci se také dozvědí s  jakými nástroji tito řemeslníci pracují nebo například, jak velkou práci dá vykovat hřebík. Budou moci poznávat různé druhy dřeva podle listů, jehličí nebo šišek, protože znalosti o dřevě jsou pro naše řemeslníky nezbytné,“ popisuje další možnosti, jež Kovářská a kolářská sobota nabízí, edukátorka TMB a autorka programu pro děti Alena Najbertová. „Dříve skoro každý kluk uměl zacházet s  nářadím a kladivo pro něj nebylo neznámé. Dnes se tyto dovednosti pomalu vytrácí a mnoho dětí zatlouká hřebík na naší akci poprvé,“ doplňuje A. Najbertová. „Koukneme se na bylinky, které kovářka používala při léčení různých neduhů, popřípadě na suroviny k  vaření. Poznávat je budou moci návštěvníci různými smysly.“
Autentickou atmosféru venkovské domácnosti budou moci nasát návštěvníci v  obytné části těšanské kovárny. Malí návštěvníci, pokud zvládnou úkoly, které v  kovárně a kolárně na ně budou čekat, složí základní tovaryškou zkoušku.

Průzkum Generali: Češi holdují vodáctví, na řekách nejčastěji pijí pivo a ztrácí brýle, telefony i „nevinnost“

Každý druhý Čech jede alespoň jednou za pár let na vodu, nejčastěji na české toky.

Řeky jsou plné ztracených věcí: jeden z  pěti vodáků na vodě utopil brýle nebo boty, jeden z  deseti přišel o mobilní telefon.

Pětina vodáků se na vodě zraní, téměř v 80 procentech jde o odřeniny a modřiny.

Češi nejsou jen národem houbařů, jsou to i vášniví vodáci - 53 % Čechů jezdí na vodu alespoň jednou za čas, 42 % ale jezdí na vodu pravidelně alespoň jednou do roka! Zjistil to aktuální průzkum pojišťovny Generali, který se zaměřil právě na vodáky a jejich chování i zkušenosti.

Vodáci nejraději sjíždí české řeky, preferuje je 71 % z  nich. Na moravské řeky míří 22 % vodáků. Zahraniční toky si vybírá jen 7 % vodáků, ti nejčastěji míří na Slovensko nebo do Rakouska.

Průzkum odhalil i jeden zásadní problém – vodáci se nepojišťují. Na sjednání nějakého pojištění myslí jen 16 % z  nich. Pojišťovna Generali přitom nabízí domácí cestovní pojištění, které může právě vodákům na českých a moravských řekách dobře posloužit. „Lidé na tomto pojištění ocení zejména rozšířené úrazové pojištění nebo krytí trvalých následků způsobených úrazem,“ vysvětluje Dana Binderová, produktová manažerka cestovního pojištění Generali.

Na vodě si nejraději dáme pivo

Není překvapením, že splouvání řek je spojené s  více či méně mohutným popíjením alkoholu. V  průzkumu 51 % vodáků přiznává, že přímo na lodi při splouvání řeky popíjí alkohol. Absolutně nejoblíbenějším alkoholickým nápojem napříč věkovými skupinami je pivo. To před vínem, tvrdým alkoholem nebo míchanými nápoji preferuje 80 % vodáků.

Více podle údajů z  průzkumu pijí muži a obecně lidé ve věku 26 až 35 let. Pivo si dávají hlavně lidé starší 46 let, víno lidé ve věku 36 až 45 let a tvrdý alkohol v kombinaci s  nealkoholickými nápoji upřednostňují vodáci do 25 let. Pivo je dominantou mužů, po vínu a míchaných nápojích naopak častěji sáhnou vodačky, ale i u těch jasně vítězí pivo.

Proti popíjení na vodě ale pojišťovny varují. „Opilý vodák je pro své okolí stejně nebezpečný, jako opilý řidič auta. Navíc případné plnění z pojištění může být významně kráceno, jestliže se alkohol na pojistné události podílel. Doporučení je jasné: nemíchat alkohol a sjíždění řeky. Z  praxe známe případy, kde šlo doslova o smrtící koktejl,“ varuje Dana Binderová.

z  vody si odvážíme modřiny, RAFTY JSOU PARADOXNĚ NEBEZPEČNĚJŠÍ

Průzkum také zjišťoval, za jak zkušené vodáky se Češi považují. Z  průzkumu plyne, že sebevědomí jim nechybí: 48 % vodáků tvrdí, že splouvání řeky zvládlo suchou nohou. Nicméně 30 % přiznalo, že se převrátili jednou, 16 % dvakrát a 6 % českých vodáků se na vodě tzv. „udělalo“ více než třikrát. Data mluví jasně - s  věkem přichází víc zkušeností.

Bez zajímavosti není, že 21 % vodáků se někdy na vodě zranilo. V  naprosté většině případů šlo o lehčí povrchová zranění jako například modřiny nebo odřeniny. Ovšem 13 % vodáků, kteří se někdy zranili, říká, že na vodě přišli ke středně těžkému poranění a u 6 % byl úraz z  kategorie těžkých a vyžadoval hospitalizaci. Ze statistik vyplynulo, že úrazy se vyhýbají mladým lidem do 25 let a obecně spíše ženám.

Průzkum přinesl i další zajímavé zjištění - více úrazů obecně číhá na vodáky, kteří zvolí pro plavbu kánoe. Jde však o lehčí zranění jako jsou odřeniny a zhmoždění. Vážnější zranění paradoxně uváděli ti vodáci, kteří vodu brázdili na raftech…

Hrozbu zranění a jeho následků však vodáci podceňují. Pojišťuje se jen 16 % z  nich. Řešení je přitom jednoduché: pojišťovna Generali nabízí domácí cestovní pojištění, které se vztahuje na výlety po České republice, včetně vyjížděk na vodu. „V základní variantě vyjde pojištění už na 4 koruny denně pro dospělého nebo na 3 koruny pro dítě. K  pojištění nabízíme i připojištění sportovních činností, které zahrnuje například vodní sporty,“ vyjmenovává Dana Binderová.

Pod vodou končí brýle, boty a telefony

Dna a břehy českých řek se stávají smutným pohřebištěm věcí. Přispívají k  tomu právě turisté, kteří sjíždí řeky. Podle průzkumu Generali jdou přes palubu nejčastěji boty (21 % případů) nebo brýle (také 21 %). Pod hladinou mizí nešikovným vodákům i jídlo (18 %) a oblečení (15 %). Deset procent vodáků přiznalo, že utopili svůj mobilní telefon a 4 % přišla v  řece o peněženku.

Čeští vodáci ale v  průzkumu uvedli, že na vodě přišli o mnohem důležitější věci. Čtyři procenta uvedla, že při sjíždění řeky přišla o dobré přátelství. Tři procenta dotázaných si pak splouvání řeky spojuje s  intimním životním milníkem – ztrátou panenství či panictví.